Designy na objednávku POZASTAVENO.

"Zkouška rozhlasu"

8. ledna 2015 v 23:31 | Calestin |  Ostatní
Přeju nádherný deštivý večír, alespoň těm, u kterých prší :).

Je to už hodně dlouho - 4 roky? - co jsem se tu neukázala a okázala svůj první a milovaný blog ignorovala. Zkusila jsem si založit asi další dva, ale nebylo to nic platné. Tenhle je nejspí mou součástí, vyrůstala jsem s nim a je zajímavé, jak může blog chybět. Několikrát jsem měla nutkání znovu začít, ale měla sem strach. Dřív jsem tady mohla být bezprostřední, možná taky proto, že mi net připadal dost anonymní. Jak absurdní.
Zrovna včera jsem se dívala na jeden film, šlo tam především o vynález, který dokázala sledovat a nahrávat sny.. pak o to, že se toho dá využít ke zlým počinům..no jako všechno. Na obranu snů tam padlo něco v tom smyslu, že sny odhalují nás samotné, že tam jsme sami sebou bez přetvářek, podobně jako internet. Je fakt, že je někdy snazší komunikovat před net, sdělovat se prostřednictvím blogu. Aspoň jsem si to dřív myslela, ale čim jsem starší, tim mám větší paranoiu a pocit, že můžu psát co chci mizí.
Každopádně! I přes to bych se sem ráda vrátila. Za ty čtyři roky jsem se změnila, měníme se furt, no ne? A ráda bych zase začala psát. Musím se přiznat, že za ty čtyři roky jsem nenapsala téměř nic a hodně mě to mrzí. Zkouším to, doufám, že blog mi pomůže a bude mi podporou ve psaní - a nejen blog, ale hlavně Vy.

Tenhle článek je možná jen výkřik do tmy, kdo ví :). Zkouším, jestli ti blogeři, které můj blog kdysi navštěvovali ještě provozují svou "živnost", jestli se sem ještě občas kouknou a jestli ne, jestli se sem podívá někdo nový a další. Každopádně budu moc ráda, když se tak stane a upořímně, ani nevim, jakou reakci na tenhle článek čekám :D. Možná taky žádnou.

No nic, jdu vymést sopky a i tu vyhaslou, protože člověk nikdy neví....
 

My Boy Jack

19. července 2011 v 1:28 | Calestin |  Ostatní
Tím myslím film Můj chlapec Jack, ale aktivní češi ho přejmenovali na: Legenda o mém synovi.
Vřele doporučuji tomu, kdo u filmu dlouho nebrečel a rád by si ten pocit připomněl.. já měla doslova šutr v krku a z očí mi tekly vodopády.

Poznámka pro sebe: Vlastně ani nevím, proč to sem píšu... můžu se o své názory podělit stejně tak na fb, jako tady a tam ty lidi aspoň znám.. Ale nač... vlastně bych konečně měla napsat zase nějakou rýmovačku.. a třeba hned teď a Ty, kdo si to přečteš ako první, budeš mít ne/štěstí..

Míjí řady pomníků,
kulhavou chůzí nese se vpřed,
oči upřené k váze uschlých květů
a fotce, kterou chrání střep.

Zpomaluje krok a vztek tiskne čelist,
řasa drží žal a slzu
právě onen den by sfoukl jednadvacet svic
a líbal šťastnou Múzu.

Kdo rozhodl o jeho smrti,
kdo tu drzost měl?!
Byly to ony, ty Osudu škrty,
Nebo jen on sám zemřít chtěl?

Ne, pravda je jiná a horší nežli hřích,
chtěl život v plících cítit,
ne ztratit sametový smích
a v temnotě jen sirkou si svítit.

Ani odvaha a ani hrdost ho nenutila jít,
byla to jen touha poznat svět,
jít vpřed
a o budoucnu snít.

5.8. - píši Vám, co mohu více...

5. července 2011 v 0:06 | Calestin |  Blog
Přeji krásnou noc, ráno, či den a hlavně zdravím všechny dobré duše, které zavítali na tenhle blog a není to poprvé.

Dlouhou dobu jsem se neozvala a nemám k tomu žádné vysvětlení, ale jsem si jistá, že chápete, do jakých situací se člověk může dostat.. a ne jen situací, ale i nálad.

Tenhle článek neberu jako znovuzrození tohoto blogu, je to jen nepodstatná informace o tom, že stále žiju a že tenhle blog není a nebude zrušen. Doufám, že pár lidí tímhle článkem alespoň trochu potěším.

Nebudu slibovat nic, co bych nedodržela, takže raději nebudu slibovat vůbec nic. Momentálně se chystám napsat článek na téma "druhá tvář", ale nezaručuji, že se zde objeví.. je dost možné, že se do toho ani nepustím.

Jen kdyby někoho zajímalo, jak se mám a co dělám, například Alien, která je poklad, že mě ještě neuškrtila kabelem od myši, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Mám se dobře, až na nachlazení, které mi týden nedovolovalo zpívat si proradost, ale to nevadí, protože můj zpěv zní úplně stejně, jako když mě bolí v krku. Kreslím, spím, nutim simíky, aby se nenáviděly a zase spím. Jak říkám, mám se dobře.

Nemůžu ani uvěřit, že ten rok, ten šílený rok, který jsem napůl strávila s mou milou devátou ááá už skončil. Nikdy bych nevěřila, že se mi bude stýskat a že budu prosit o ještě jeden rok, s těmi lidmi a je to tu. Hodně mě mrzí, že jsem při poslednm dnu nebrečela.. vážně mě to štve, protože si připadá, jak z ledu. Kus zmrzlýho a nedotnutelnýho ledu! Chybí mi. Tak moc mi chybí naše třídní, ta perfektní ženská, která mi tolik pomohla a je až k nevíře, že se příští rok nevidám na tu hodinovou cestu ke škole s nevolností a nervozitou hlodající mi v žaludku. Nechci vyrůst a nechci dovolit svýmu srdci, aby odumřelo. Chci se propadnout do školky!

Končím... nemám nervy a ani sílu psát dál. Mé srdce z ledu mrzne ještě víc, zatímco uhasínají knoty svíc.. A já chci čím dál víc, nechat se tebou svíst. :D Ne, nevracím se do starých kolejích, jen se mi stýskalo po rýmech.

Pěkný večer/ráno/den! :)


↑↑ Anie ↑↑
 


Tři kresby z mé nejnovější tvorby

29. května 2011 v 12:48 | Calestin |  Limi kreslí ;)
Kdo jel do Teplic, aby se zůčastnil Lázeňskéé sezony? Ano, i já tam byla a tak tedy mohu celý týden snít o Klusovo doprovodu, Jirkovi. Nebudu to tu vypisovat, stydim se za to, jak jsem byla rudá snad až....no víte kde :P. Ale to s timhle článkem vůbec nesouvisí... to jen aby jste věděli, co Calestin všechny ty dny netrávené na pc kutí... a jistě, že i kreslí.





Sova Heduš↑↑


Dovínku & Stesk (básničky)

23. května 2011 v 21:18 | Calestin |  Básnění a snění
Jen pár veršů, co jsem vypotila ve škole...

Dovínku
---
Potůčku slzavý,
slunce bělavé,
tělo se rozdvojí
na duše děravé.

V záclonách smích se chytí,
v klíčové dirce smutek pak.
Pro krásu už není zbytí,
musí za oknem zůstat stát.


Stesk
---
V útrobí stesk se skrývá,
zkouší zaniknout.
Každý nerv v těle vnímá,
před světem chce uniknout.

V rozžhavěném železu
shořet snaží se svědomí.
Ve skladu ztrát a nálezů,
ztracený úsměv o radosti sní.



Návrat ztracené Calestin

22. května 2011 v 14:29 | Calestin |  Adminka/Autorka?
Ahoj, ahoj! :)

Ze všeho nejdřív Vám chci říct, aby jste nadpis nebrali až tak doslovně, protože já se až tak úplně nevracím. Na PC netrávim tolik času, jako dřív a upřímně jsem za to ráda.

Mám tu několik komentářů ohledně designů. Některé musím zklamat - staré designy v pc nemám, byl přeinstalovaný a mám jen ty, které jsou od datumu 25.2. Ostatní objednávky se pokusím ukutit co nejdříve.

Nynějšíaktivita na blogu nic moc. Spíš vůbec nic a ani nevím, zda to napravím. Stejně tak design není žádný zázrak, ale ten zázrak v záhlaví se mi líbí.

Alien snad trochu udělám radost tím, že jí slíbím nějaký další díl příběhů, které tu mám :).

A všem, kteří můj blog nevštívili a přečetli se tenhle článek přeju krásné prožití dnešního dne a vůbec celého léta :).

Bezlistý dopis

21. dubna 2011 v 21:06 | Calestin
Calestin zas jednou sáhla po svých vzpomínkách, láskách a dovolila si obtěžovat svou rozespalou Múzu.


S dálkou blíž si nejsme,
ale vzpomínky neslábnou,
ta píseň zní, jako Ty -
ty tóny si s tvou podobou ladně pohrajou.

Bez slov chci napsat dopis,
bez známky ho poslat.
Doufat, že nezahodíš onen list,
smíš ho svými rty laskat.

Nezapomeň na mě,
já na Tebe vzpomínám.
Tuším, sejdeme se jednoho dne
a příjemně bude nám.

Tak domýšlím poslední slova na rozloučenou,
před tím, než se shledáme...
Myslím ale, že to nemá cenu,
vždyť si poslední sbohem ještě nedáváme.

Fotky zvířat

17. dubna 2011 v 23:33 | Calestin |  Fotogalerie
Dneska byl fajn den :). Žádný vedro, ale mohlo svítit slunce.. No aj tak jsme navštívili zoopark a já nezapomněla vzít s sebou aj Foťáček, který se skor nezastavil :D

































Volný layout - Léto v bublinkách

17. dubna 2011 v 13:25 | Calestin |  Volné designy
Aby to tu opět neuslo :)


Zájemce ať píše do komentů, nebo na e-mail: silver-sparkle@seznam.cz :)

Alanise - 17. Jen ve snu

15. dubna 2011 v 19:31 | Calestin |  Alanise
Rozhodla jsem se, že tohle nebude poslední kapitola. Baví mě vás napínat :D. Ne, spíš by to nikdo nečetl, páč by to bylo "moc dlouhý". Takže přeju hezké čtení těm, co se do čtení hodlají pustit. :)

Kam dál

dimitrissims.blog.cz