Designy na objednávku POZASTAVENO.

Vůle - 1.část

23. září 2009 v 19:20 | Dimitris_ |  Vůle
Konečně je tu slibovaný 1. díl . x) Hezké čtení přeji ;:


Jako každý den se sedmnáctiletý Euri potuloval po ulicích Fredericku.Frederock se byl asi hodinu a půl od města Baltimore a Eurimu se zde moc líbilo. Ulicemi se procházel každý den už od té doby, co ho a jeho matku opustil otec. Jeho otec - Mark nebyl zlý člověk...naopak.Byl moc hodný,trpělivý a tolerantní.Dlouhou dobu trpěl Susaniny úlety a lži,ale omrzelo ho to.Zkrátka pohár trpělivosti přetekl.Mark si chtěl Euriho vzít k sogbě,ale on cítil zodpovědnost za svou matku a tak zůstal s ní. Ta mu od té dobhy dává vše za vinu a mateřskou lásku vystřídala nenávist a lhostejnost.

Euri otevřel víčka ,aby se zbavil vzpomínek a zhluboka se nadechl.
Kde to jsem ? Podivil se a přimhouřil oři nad oslňujícím sluncem.
Před ním stála nějaká budva z poloviny obložená mřížema a z dveřmi zajištěnými železem.
Ještě tudy nikdy nešel...nebo možná ano, jen byl zabraný do svých problémů tolik ,jako všichni kolem něj ,že si toho ani nevšiml.
Udělal několik kroků a zadíval se skrze mříže a špinavé sklo.

"Páni..." Vydechl ,když spatřil hnědovlasou Bellu.
Nevědomky se opřel o dveře a ty se rozlétly dokořán.Belicia ,která byla duchem mimo se k němu vrhla a začala na něj ječet.
"Co tady děláš?! Pozval tě snad někdo,nebo tu bydlíš?! Vypadni!Říkám vypadni,nepatříš sem!" Euri na ni zůstal hledět s vyvalenýma očima.Nevnímal její výbuch zlosti,ale její rozmlácený obličej. Měla pár jizev a obličej samou modřinu.

"Co na mně tak čumíš?!" Vyjela na něj podrážděně. "Říkám ti,abys vypadnul a HNED! Já ti-" Najednou se ve dveřích objevil Sylini a začal Bellu utěšovat.
"Klídek Eli,klid...Pojď se projít,on odejde."
Při těch slovech se otočil na Euriho a hodil po něm zlostný pohled.

"Dej jí pokoj!" Zasyčel za Beliciinými zády a odcházel s ní pryč.
Než se stačil Euri vzpamatovat,zjevila se ve dveřích zrzavá Lirra.

ůTady bys teď neměl být." Upozornila ho příjemným hlasem.
"Promiň..Jen mě zajímalo co tady je.Opřel jsem se o ty dveře a oni se otevřely..fakt jsem nechtěl otravovat..." Začal s obhajobou.

"Já tě neobviňuju.Je to tu jen nebezpečné,když jdeš sám..."
"Ubránil bych se..." Odfrkl uraženě Euri a zamračil se na ni.
"Nejsem si jistá,zda byses ubránil před těmahle.

Cia žije jen díky tomu,že je holka...Jdou sem ! Pojď se mnou..."Vypískla,nedovolila mu aby zjistil o koho jde a už ho táhla k lesu.
Po chvíli už sedí v lese na zemi a zapáleně si povídají.

"Takže se tu potlouká nějaký gang?" Zeptá se zaujatě Euri.
"Jo.Jsou to ale idioti,vybíjejí si zlost na Cie.Když byla sjetá,narazila na ně a jela po Robbiem.Byl z ní celej pryč...vsadila bych se ,že se do ní zabouchnul,ale to oni nepřiznaj. Ještě ten dens e dali dohromady,jenže to Ella vůbec nevnímala. Když droga vyprachala,vůbec nic si nepamatovala takže jí bylo divný ,když se vzbudila vedle Robbieho.Hned se s ním rozešla,jenže to Robbieho naštvalo i zranilo zárověň,takže ji zmlátil.Domů přišla fakt v děsnym stavu. Společně s Linim jsme ji dali dohromady,ale od té doby si na ní Robbie vybíjí zlost neustále.Já si ale myslím,že to dělá jen když je zfetlej....ale to si myslím fakt jen já.Sylini je vždy na Bellině straně,takže se není čemu divit...jsme tu jen mi tři."
"A jak jste se poznali?" Ptal se dál Euri.
Lirra vyprávěla svůj příběh...jak se s Linim poznala na pouti a jak se jí zalíbil.Pak jak společně odešli do skladu a poznali Bellu.Jak tahá z rodičů peníze,jen aby Lini s Ciou měli na fet.
Euri připadal její přístup k jejím přátelům a kjejich závislosti zvláštní.On by se jim snažil dodat důvěry,aby přestali,ne jim ještě krátit život.
"Já vím,je to na palici,ale mám je ráda a když jsou sjetý je s nima zábava.Oni dva se baví..." Špitne.
"Aha... Jak se jmenuješ ty? Domyslel jsem si Bellu a Liniho,ale tvé jméno ještě neznám." Usměje se na ni líbezným úsměvem ,aby odvedl řeč.
"Ilirra,ale říkají mi Lirra nebo Larra... Ty?" Zeptá se s nezatajovaným zájmem.
"Euri...postě Euri." Ušklíbne se na ni.
"Stejně.... v téhle části města jsou dost zvláštní jména ,co? Euri,Ilirra,Belicia,Sylini...Jinde jsou Jessicky,Jackové atd...a tady. Je to zvláštní,jakoby jsme byli od jinud.." Řekne s lehkostí v hlase Lirra.
"Třeba z Marsu." Přidá se k ní Euri a společně se zasmějou.

Ještě chvíli si povídají o drobnostech a Lirrině životě a pak se s ním Larra rozloučí a odejde domů...ke svým rodičům.
Euri se po chvilce také zvedne ze studené hlíny a vydá se ve z lesa.

To co ale spatřil před skladem ho rozhodilo.Bella se mu líbila...od prvního okamžiku? Byla pro něj od dnešního dne symbolem krásy a týrání zároveň. Smutně si oddychl a chystal se jen kolem Liniho a jí projít,ale jakmile udělal další krok ,Cia sebou škubla,podívala se na něj,v obličeji zrůžověla a vytrhla se Sylinimu s náruče. Kolem Euriho proběhla už se s lzami na krajíčku a zmizela mezi stromy.

Euri byl jednoznačně zmatebný a jen nepřítomně hleděl za ní.
Po pár minutách se vzpamatoval a zamířil domů.Měl sice nutkání jít za ní,ale odolal.
Doma ihned zalezl na balkón-Susan byla doma a on s ní nehchtěl mluvit- a zadíval se ven.
Nechápu to.Co se jí stalo?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz