Designy na objednávku POZASTAVENO.

Mask

20. listopadu 2009 v 20:11 | Dimitris_ |  Mask

brokencyde--large-msg-1236001512-3

Tak se hlásím s úvodem nového příběhu : Mask. Snad není nutno překládat,snadno odvoditelný z aj do čj...xD Tak začneme ne ? x)



18. ledna 2008. Přesně toho dne, se mi změnil život.
Nikdy bych si nemyslela,že ze mě bude celebrita.Ta hvězda ,ke které mnoho lidí vzhlíží,kterou obdivují a přejí si být jako ona.To já vždy div ne,neomdlela,při phledu na známou osobnost,to já se snažila sehnat adresu na hrdiny oblíbených filmů...a teď ? Teď je to naopak.Malé holčičky si lakují nehtíky na červeno a snaží se přemluvit maminky,aby jim dovolili se namalovat.Krásní kluci chtějí můj telefón a postávají před našim domem.
Jak jsem se do tohodle zmatku vůbec dostala ?
Seděla jsem v parku...bylo kolem půlnoci. Neměla bych to dělat,mamka mi už kolikrát říkala,abych tak pozdě nechodila po městě,ale já vždy neodolám. Všude ticho,v pozadí šum listů tančících v lehkém vánku,šplouchání vlnek třpitícího se jezera a svit tajemného měsíce.To je pro mě největší dar.To bych si přála,kdyby jej na světě nebylo... Sledovala jsem nebe plné hvězd a přála si ji vidět.Vidět maličkou jiskru padající z nebe a něco si přát.Nikdy mně to neomrzelo ...Začala jsem si tiše pobrukovat,až jsem přestala vnímat ospalé kolemjdoucí,kteří sem tam prošli po cestě a začala zpívat bez zábran.

"A my vystoupáme výš,
nad střechy paneláků.
A až budem k sobě blíže,
z Vlčích máků Ti složím tóny, hlas.
A do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast.
"

Oblíbená písnička mi přinesla..štěstí? Nevím zda se tomu tak dá říkat.Pár měsíců jsem byla nadčená rolí hvězdy.Zpěvačka na poloviční úvazek,která se snažila pracovat jako na plný úvazek.Nedokázala jsem zkloubyt školu se showbiznisem... Školu jsem začala zanedbávat ,což se začalo odrážet na známkách a ty nedaly spát mamce.Tím vznikly hádky a já se začala nervovat.A když jsou nervy natažené ,jak jen to jde, nedá se prostě vypustit a zpívat.Měla bych to umět..vím...ale já nechci.Chtěla bych zůstat svou a nechat celý svět za sebou.Všechny ty flámy a pomluvy vygumovat z paměti a žít život normální holky.
Ptáte se ,jak dopadly všechny ty hádky kolem školy a jak jsem to vyřešila s nervama?
Nijak.
Stále v tom pokračuji.Neumím se vzdát hudby,ale nemohu jí dělat bez bulváru.Teď už to nejde...I kdybych se stáhla a nechala se zapomenout,vždy by si našli nějakou informaci a udělali z toho poprask. Mám vůbec druhou šanci ? Mohla bych začít znovu žít? Zrovna ubližuji mamce slovy,které nejdou ze mě.Patří někomu jinému a já nechápu,jak mohu dopustit,aby jí ten Někdo tolik ubližoval...
Untitled 6
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz