Designy na objednávku POZASTAVENO.

Mask- 1.

20. listopadu 2009 v 20:13 | Dimitris_ |  Mask

brokencyde--large-msg-1236001512-3

První část příběhu "Mask" ..snad se bude líbit ...x)




Celý den jen prší... Pomyslel si Lawton sedící na okenní římse ,starého opuštěného domu. Dveře i okna byla zabedněná přitlouklými prkny a tak,se nemohl schovat uvnitř. Byla mu zima,ale uvnitř ho hřála naděje.Už několik měsíců se toužil setkat s Liv. Její hlas miloval a dokázal by ji sledovat celé dny.Proč by jemu měla být upřená radost ze života.Nikdy se ničím neprohřešil ..nikomu nic zlého neprovedl.
A jak se mu život odplácí?
Krutou realitou...Neustále,jako by se na něm mstil,za všechny hříchy těch ostatních.Jenže co může dělat ? Nemůže se bránit...soupeř není jemu rovný a nikdy nebude.
Z mraků se vymrštil zářivý blesk a uhodil do stromu,jen pár metrů od domu,kde se Law ukrýval před deštěm.
"Zatraceně!Co proti Mě furt máš ?!" Zakřičel Law do černých mraků nad hlavou.
Z nebe se ozvalo hlučné zahřmění a další blesk udeřil do starého nepoužitelného hromosvodu.Law seskočil s římsy a rychle se vydal po silnici k městu.
Před malou,nevýraznou cukrárnou se posadil na schod a doufal,že si ho nikdo nebude všímat a nebude muset znovu poslouchat všechny ty narážky.Díky Bohu,déšť společně s bouří se po chvilce přesunuli na západ a nad městem se znovu rozzářilo slabé ,podzimní slunce. Law se zvedl ze studené země a pohlédl k malému žhavému kotouči.
Slunce se na Lawa za každého období mračilo,alespoň jemu to tak připadalo. Často si připadal ,že to on je vyvrhel společnosti- což být nemohl,protože společnost už dávno opustil...nechtěli ho.
Law se čvachtavými kroky vydal pryč z města.
A k čemu by je on,teď měl potřebovat...vystačí si sám a jednou jim všem ukáže,co někdo ,jako On dokáže.

"Zatím mi nikdo nevěří,
mí vzdušný zámky u dvěří,
jen ty jsi na voko smutná..
A co mám dělat když jsme tři ,
ty si ta co s láskou nešetří,
ty jsi ta na oko smutná.."

Na rozcestí ,kde každá cesta mířila jinam se Lawton zastavil a pozorně se rozhlížel po možnostech.
Ať se vydám jakoukoliv,všude ze mě bude smolař... Řekl si Law a vydal se cestou přímo před sebou.
Cestou několikrát zakopl o vlastní nohy,zavadil o větev nad hlavou nebo si málem zvrtl kotník ,když kráčel po kamenech.Vše co ho pronásledovalo celý život...
Nevedomky došel k velkému městu..neměl ponětí kde to je,protože jediné co znal,bylo jeho rodné městečko.
Prošel kolem cedule s nečitelným nápisem,přesprejovaným pestrými nápisy přímo mezi spěchající dav lidí. Nechal se unášet proudem až do centra města ,kde se od ukecaných členů herecké školy - jak pochopil z jejich rozhovorů- odtrhl a zůstal nehybně stát na prázdném chodníku.
Bylo skoro osm hodin v úterí,to znamenalo,že mnoho lidí spěchalo do školy nebo do práce.Lawtonovi to nesvědilo.V uších muhlasitě hučelo a hlasy kolemjdoucích se mu rozeznívaly v hlavě.Byl zvyklí na ticho lesa, na vůni čerstvě rostoucí trávy,šplouchání vody a němé výkřiky říčních ryb.Z toho zmatku a spěchu se mu začínala motat hlava.
Rozhodujícím bodem jeho vědomí se stala velká bílá limuzína projíždějící kolem něj.
Z čista jasna se na silnici seběhlo moc lidí a začali se lepit na auto.Z mírně otevřeného okénka ladně mávala štíhlá ručka s velkým množstvím barevných náramků na zápěstí.
Limuzína se zastavila před velkým divadlem a dveře se pomalu začali otevírat. Z nich na červený koberec došlápla štíhlá nožka s černými strřevíčkami.
Ale to už Law neviděl....

Untitled 4
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Loree Loree | Web | 20. listopadu 2009 v 22:43 | Reagovat

Nádhera..je to naprosto úžasně napsané, jednoduše nemám slov :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz