Designy na objednávku POZASTAVENO.

Mask-3.

23. listopadu 2009 v 20:25 | Limi |  Mask

3. díl je tu ! x) Dělala jsem na něm do tří do rána - vůbec nejsem magor xD..Snad se bude líbit a pište prosím komenty ! x))



Dlaší probuzení do stejně podivného dne,jako před několika minutami...připadalo Lawtonovi.Tentokrát byla kolem něj tma,jen z přístrojů poblíž jeho osoby zářila malá zelenožlutá a červená světýlka.I tak málo světla mu poskytlo náhled na opuštěnou,skoro prázdnou místnost.V rohu pokoje stálo totéž křeslo,jako ráno až s tou změnou,že v něm někdo spal.
Lawton se zvedl z postele a i přez bolestivé napomínání hadiček,se dostal ke spící odobě.
Přez obličej měla spadané měděné vlasy,takžeidentitu nemohl poznat,ale viděl,že jde o ženu.Opatrně k ní natáhl ruku a vlasy jí z tváře odhrnul.
"Hailey..."Šeptl do ticha,když spatřil Haileyinu nevinnou tvář.
Hailey se v křesle zavrtěla a pootevřela oči.Jakmile si uvědomila,že Law neleží na lůžku,vyskočila z křesla a svým zbrklým pohybem ho nechtěně uhodila do břicha.
"Moc se omlouvám...Měl byste si jít lehnout.Co jste to udělal s tou jehlou?!" Vyptávala se vyděšeně sestřička,snažící se dostat ho zpátky do postele.
Law se posadil na okraj postele a sledoval,jak jí na čele naskakují vrásky.Hailey se mu líbila,když se rozčilovala...byla tak roztomile dětská...
"Vy mi asi naděláte průšvihů...s váma si ještě užiju!"Zanaříkala si Hailey a správně mu upravila všechny ty otravné hadičky.
Lawton se jen lehce a upřímně usmál,což Hailey podlamovalo kolena.
"Už budu hodný." Slíbil Law a rošťácky na ni zamrkal.
Haileyiny tváře dostali růžovou barvu,což z ní dělalo roztomilé malé děvčátko.
Hailey byla zvláštní...alespoň Lawtonovi přišla jiná,než všechny ty naklonované manekýny.Byla drobná,černovlasá a oči měla lehce zbarvené do fialova. Lawton si toho na ní všiml,jako první zvláštnost...Jejich národ byl z velké většiny hnědooký a proto ho udivovalo,že ona má oči do tmavě vínové.Vždy ho ohromaila svým upřímným a dobromyslným pohledem...takové holce by přeci nikdy,nikdo nemohl ublížit.
I když venku mrzlo,Haileyina tvář zůstávala vždy sněhové bílá. Lawton si to nedokázal vysvětlit,byla jako z jiného světa...Jakoby přišla z planety,kde neznají nehezký vzhled.Kdyby se Hailey posadil a nehýbala se,člověk by si ji byl schopen splést z porcelánovou panenkou ve velkém vydání.
A i přesto z ní Law cítil nějaký blok.Něco,co jí bránilo žít na plno.Jakoby se zapřísáhla,že už si nikdy nebude smát...jakoby truchlila. Mohl to být jeden z důvodů ,proč se usmívala jen zřídka.
Hailey se posadila na okraj postele a zadívala se do Lawtonových očí.
Lawton nebyl zvyklí na pohled tohoto typu.Dívala se na něj,jakoby mu záviděla,nebo jakoby s ním jeho život za její ihned vyměnila...Přislo mu to zvláštní--kdo by chtěl jeho prokletý život?!
"Proč jsi tu byla?" Zeptal se Law se zvědavostí v hlase i očích.
"Měla jsem o vás strach.Byl jste v kómatu tři dny!" Tahle novinka Lawtona celkem překvapila.
"Tři dny?Spal jsem sotva pár hodin..."
"Ne...Doktoři nevěděli co s váma.Máte zcela jiné vlastnosti srdce.Tluče vám strašně pomalu,i když jste v pořádku...Nejdříve si mysleli,že jste se jen potřeboval prospat,ale po dalších hodinách ,už je to začalo děsit." Mumlala rychle Hailey.
"Ale tys tu být nemusela...Nebo jestli ano,budu si stěžovat!Máš právo na odpočinek." Lawtona ani nenapadlo zabívat se tím,že ležel v kómatu několik dní...co by pro něj znamenala nicota nebo smrt?
"Byla jsem tu furt.Víte,chtěla jsem být první na koho se podíváte...No a také jsem tu chtěla být,kdyby jste potřeboval pomoct." Při těchto slovech jí slza udělala na tváři třpytící cestičku.
"Proč pláčeš?" Lawtonovi bylo jedno,že ji skoro nezná.Byla to jediná osoba v jeho životě,která se na něj nedívala skrz pohrdání a pýchu.
"To nic.." Šeptla a utřela si další slzu.
Law se posadil,chytil její ruce,snažící se ho znovu položit a obejmul ji.Hailey poprvé cítila teplo a něco jako ochranu.Jindy si připadala nechráněná...nahá. O Lawtonovi věděla jen to,co bylo v jeho kartě...kde se nedozvěděla víc jako jeho křestní jméno.Nevěděla ani proč mu důvěřuje,ale najednou podlehla veškeré té bolesti,panice,smutku a vzpomínkám,že se mu hlavou opřela o hruď a začala hlasitě vzlikat.
Lawton už měl košili promáčenou od horkých slz,ale stále k sobě Hailey tiskl,jakoby mohla každou vteřinou zmizet.
Pláč pomalu utichal,až slyšel jen její pomalé oddechování.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lowiska Lowiska | Web | 26. listopadu 2009 v 14:25 | Reagovat

tohle je fakt supr!! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz