Designy na objednávku POZASTAVENO.

Alanise - 4. Nevyslovená slova

21. června 2010 v 17:52 | Limi |  Alanise
Konečně !!! :D Než já něco vymyslela a aj tak to stojí za kulový .. ale alespoň něco.
Třeba se Vám to bude líbit.
Přeju hezké čtení :)

dimitrissims.blog.cz




V hlavě se mi hned po vyslovení mého jména tvořily věty, které vyslovoval ten kouzelný hlas.
"Neuděláš to… Nechceš to udělat." Říkal mi a já neměla ponětí o čem to mluví.
Nechápavě jsem se na něj podívala a zamračila se. V hlavě mi to šrotovalo a snažila jsem si vysvětlit, proč ho slyším aniž by pohnul rty.
"Stůj klidně a zadrž dech." Přikázal mi, jenže já chtěla znát důvod.. co je ve vzduchu tak nebezpečného?
Zhluboka jsem se nadechla a dostala ránu přímo do nosu. Hlava se mi automaticky otočila za zdrojem a já uviděla Jamieho sedícího u ohně, jak si utírá krev, která mu tekla z dlaně. Nejspíš si zabodl konec klacku do ruky, když se zběsile přehraboval ve žhavých uhlíkách.
"Zadrž dech, Alanise." Vyplašeně jsem se na něj podívala a zadržela dech. Vůně se mi na jazyku proměnila v chuť a ta mě nebezpečně rychle spalovala svou sladkostí. Nedalo se to přirovnat k čokoládě, žvýkačce a ani k cukru… byla to jedinečná chuť.. přesně ta samá, kterou jsem vnímala na silnici u Jamieho těla.
Pomalu se ke mně začal přibližovat a při tom
se mi díval do očí. On sám měl nepopsatelnou barvu očí… ani vínovou, ani červenou, ani růžovou a ani fialovou. Chvilkami prosvítala dokonce i modrá a šedá. Měl oči, jako pochmurná červánková duha.
Když došel až ke mně, nepatrně pohnul prstem a ukazoval tak na mě. V další moment zavanul silný poryv větru a jako naschvál mi tu slastnou vůni nastavil až před nos. Viděla jsem ji, třepotala se kousek od špičky mého nosu… rudě se blýskala. Vypadalo to, jako by někdo do vzduchu vyhodil hrst jemných rudých třpytek a vzduch si s nimi pohromadě pohrával. Byla to krása. Lákala mě svou vůní i vzhledem. Chtěla jsem se jí dotknout a nechat ji rozpouštět se na jazyku… Bezmyšlenkovitě se mi v hlavě utvořil povel, který zavelel ke kroku, ale mohla jsem se snažit sebe víc… ani s jednou nohou jsem nepohla.
Co se děje tentokrát?Běhalo mi hlavou a pomalu jsem začínala panikařit.
Zmateně jsem se rozhlížela kolem sebe až jsem se pohledem zastavila na něm. S přímo do nebe volajícím klidem sledoval mé marné pokusy o krok vpřed, vzad či do jakékoliv strany. Na rtech mu nehrál ani úsměv ani smutná grimasa. Netvářil se vůbec nijak, jen v očích měl prapodivný obrazec. Co je vůbec zač?
Na mou otázku, kterou jsem stoprocentně nevyslovila nahlas pozvedl jedno obočí a v očích mu probleskla světle šedá barva.
"Al.. nemáš u sebe kapesník?" Trhla jsem hlavou za hlasem a viděla Jamieho, jak se zvedá. Ještě si nejspíš nevšimnul mého zaraženého postoje a hlavně jeho.
"Kdo je to?" Uslyšela jsem jeho udivený hlas a uviděla jeho překvapený pohled.
V ten moment, co poslední tón Jamieho hlasu odvanul vítr se mezi Jamieho a jeho zraky utvořila jemná, jen stěží viditelná jakoby stuha. Byla takřka průhledná a v ní jsem viděla vyšitá slova. Nešla přečíst, byla příliš malá. Byla psaná tak, aby šlo poznat, že se jedná právě o text, ale taková, aby jich nerozluštil nikdo jiný nežli ten, komu byla určena - Jamie.
Když stuha zmizela Jamie se otočil k zelenému batohu a začal se v něm přehrabovat. Bez jakýchkoliv dalších otázek, či poznám se s kapesníkem v ruce opět posadil k ohništi a zaujatě sledoval malé oranžové plamínky.
"Jamie?"
Řekla jsem jen tak pro sebe, možná větru…
Jamie stále sledoval uhasínající oheň a mě se dál do celého těla rozlévala ta slastná vůně. Postupně se měnila ve fyzickou bolest. Nejdřív mě začal pálit nos, pak jako by mi hořel jazyk a když už se plameny dostávaly krkem níž a níž, ucítila jsem náhlou úlevu a oči se mi začali klížit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jituška jituška | Web | 21. června 2010 v 18:39 | Reagovat

je to good!! uz se tesiim na dalsii diil ;-)

2 Garou-tan Garou-tan | Web | 21. června 2010 v 21:03 | Reagovat

Gawr, vypadá to zajímavě ^^

3 Lowiska Lowiska | Web | 22. června 2010 v 1:24 | Reagovat

Heh, jsem se až divila, že jsem vůbec schopná něco ještě přečíst a hlavně vnímat v tuto hodinu :D:D Ale šlo to, tedy jakž-takž :-P Parádně se to četlo, těším se na další díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz