Designy na objednávku POZASTAVENO.

1. Prázdniny začínají a fantazie stále zaostává

26. července 2010 v 0:20 | Limi |  Proti Proudu
Tak jsem dopsala první kapitolku k novému prázdninovému příběhu "Proti Proudu". První kapitola určitě nudná, ale co nadělám :D . Druhá přinese něco nového :P.

dimitrissims.blog.cz

Jako každý rok jsme společně s mamkou zamířily do Dolní Vltavice užít klidných prázdnin. Moc jsem se těšila na klid, který panuje na samém kraji Dolních Vltavic, kde máme skromnou chaloupku, která tam stála ještě před mamky narozením. Mamka se z nás tří, nebo-li mě, jí a naší fenky Píny těšila nejvíc. Konečně si bude moct oddechnou od své práce, kde je od rána do večera… prostě vypustit vše z hlavy a jen si užívat.
Na cestu jsme se vydaly vlakem, jelikož mamka nemá řidičák a mě ještě nebylo osmnáct abych si ho mohla pořídit. Vlakem jsem nejela už dlouho a kord ne takovou dálku… vždyť je to přez celou republiku od nás z Mostu až k Lipnu. Cesta vlakem je tak krásná, že bych jím jela klidně až do německa, kde jeho trasa končila. Bohužel jsme musely vystoupit už na nádraží, na kterém jsme ani neměly v úmyslu vystoupit, protože to naše je až o kus dál, ale čáru přez rozpočet nám udělal spadlý strom na kolejích. Letošní bouřky jsou vážně silné a chudák se jim neubránil. Vystoupily jsme tedy v Cerné a pěšky jsme se vydaly po silnici směrem na Bližnou, kde jsme čekaly na autobusový spoj, který stejně ani nejel. Stopem jsme se tedy dostaly konečně do Dolních Vltavic a když jsme se únavou svalily na lavičku před naší chaloupkou, byly jsme rády, že jsme se sem vůbec ještě v ten samý den dokobrcaly!


V osm hodin už jsem měla vybalenou celou cestovní tašku a šla se najíst večeře, která voněla po celé chaloupce.
"Zítra zajedu do Bližné nakoupit, nechceš jet se mnou?" Zeptá se mě mamka, když společně večeříme na malé terásce.
"Jasně, potřebovala bych nový skicák a rudka by taky nebyla k zahození." Chytím se ihned a už vyjmenovávám potřeby, které by se mi hodily ke kreslení.
"Snad tam bude otevřené to staré papírnictví… A taky nové plavky by ti nebyly na škodu." Přemýšlí nad tím, co by ještě měla koupit.
"Víš, že mě do vody nedostaneš ani párem volů." Ujišťuji mamku, že se od minulého léta nic nezměnilo.
"Ale nikdy nevíš!" Směje se.
Vlastně jsem na konci školního roku ani nefantazírovala o letní lásce… nějak jsem na ni za ty roky přestala věřit a doufat v ní. Ale co, vždyť mám času dost.
Do postele jsme obě zapadly kolem desáté, protože nás venku vycucávali komáři a pro sprej proti nim jedeme až zítra, a pak jsme byly po celém tom dni unavené.

Čerstvý voňavý vánek foukající od lesa mě probudí těsně po deváté. Jindy by mě z postele nedostalo ani stádo mustangů před barákem, ale dneska jsem neobvykle čilá. Vyskočím z postele, jako bych si právě sedla na ježka a už lítám po pokoji a hledám nějaké lehké oblečení, které bych si mohla vzít do města a přitom se neupekla zaživa. Do kuchyně vpadnu jak neřízená střela a svou neohrabaností šlápnu přímo do misky, kde má Pína vodu.
"Do háje!" Ujede mi a doufám, že jsem tím nevzbudila mamku.
Naštěstí jsem nebyla tak hlasitá, aby má chabá nadávka někoho vzbudila natož mamku.
Jelikož bylo něco málo po deváté a jak já očekávám do Bližné pojedeme kolem jedné vezmu si jednu ze svých tří knížek, které jsem si s sebou přivezla do jedné ruky a do té druhé řízek s chlebem ještě ze včerejška. Pohodlně se usadím do houpacího křesla na terase a spokojeně se začtu do dívčího románu.
"Ty už jsi vzhůru?!" Vyleká mě maminčin hlas.
"Od devíti… Nemohla
jsem spát." Zalžu krapet. Usnula bych určitě - já usnu vždy a všude, ale nechtělo se mi promrhat tak krásné ráno.
"Ta příroda s tebou dělá divy.." Podiví se. "Není tu nic k jídlu. Jen se převléknu a pojedeme." Oznámí mi a zaleze zpět do chaloupky.
Páni! To už je dvanáct?! Z křesla vyletím jak čertík z krabičky a pádím ze sebe udělat člověka.
Ze staré košile a ještě starších šortek se převleču do světle džínových tříčtvrtečních kalhot a mé oblíbené zelené košile. Nejsem tip, co nosí stále světlé oblečení a vždy je jak ze škatulky. Mnohem raději nosím černé kalhoty a červenou košili, ale dnes bych se v mém oblíbeném mixu uškvařila. Ještě si namaluji řasy s linkami se nehodlám zdržovat, sčešu si vlasy do culíku tak, jak mi to vždy chválí děda a jsem ready do města.
"Kam ses to tak vymódila? Nejedeme do Budějovic." Baví se mamka, když se sejdeme v obýváku.
"Co kdybych tam potkala toho pravého…" Zavtipkuji ironicky a jdu napřed.
Autobus stihneme jen tak tak, protože nás zdržela Pína, kterou jsme musely minimálně pět minut nahánět kolem chaloupky - nechtělo se jí domů.
V Bližné jsme byli za půl hodinky. Hned jak jsme vystoupily zaběhly jsme do malé samoobsluhy na rohu u zastávky pro chlazené pití. Venku bylo příšerné vedro a já jsem po mamce, tudíž zimomil.
"Nejdřív se zajdeme podívat na nějaké ty plavky a pak půjdeme nakoupit, jinak by se nám všechno rozteklo." Zašvitoří mamka a už se žene k prvnímu obchodu, který ji zaujal.
"Mami? Než si tu jednotlivě prohlédneš všechny plavky co tu mají, které by mi slušely a mě se vůbec nelíbily můžu si zaběhnout do knihovny a papírnictví?" Zeptám se mamky plně zaujaté různorodými plavkami. Jak ji znám, nakonec většinu našeho nákupu bude tvořit oblečení.
"A jak budu vědět, že ti je mohu koupit?" Obrátí se na mě.
"Ještě existují mobily." Připomenu jí a tím beru věc za vyřízenou. Spokojeně se nadechnu čerstvého vzduchu, jakmile vyjdu před krám.
A teď si můžu v klidu obhlédnout knížky, co by se mi líbily k narozeninám.
V knihkupectví bych mohla strávit celé dny. Prostě klid a knížky. U tří knížek mě zaujal děj a tak jsem si jejich názvy uložila do mobilu, abych si je později mohla koupit. V papírnictví koupím rudku a obyčejný balící papír, na jehož druhou stranu budu kreslit.
Z relaxace na kamenné zídce mě probere až podezřele povědomá písnička.

Jsou věci, který nikdy nepřekonám.
Jsou věci, na který budu vždycky sám.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání
Žiju jsem zdráv… Na chvíli bez dobrejch zpráv.

Tohle vyzvánění jsem si dala na mamku. Takhle se jí omlouvám, kdykoliv mi volá.
Namáhavě si oddechnu a seskočím ze zídky.
"Tak cos našla?" Zeptám se, jakmile k ní dorazím.
"Koukej! Ty jsou hezký, ne ?" A ukazuje mi černé plavky jen po krajích jemně protkané stříbrnou nitkou.

"Noo.. jsou." Souhlasím s ní. "Ale tohle nejsou plavky na mojí postavu, mami." Zamumlám a proklínám svou postavu, kterou jsem zdědila právě po mamce.
"Ale nekecej! Víš, jak by ti slušely?" Komentuje dál a představuje si mě v těch černých plavkách, které by si koupila, kdyby jí byly.
"Ano… vypadala bych v tom, jak špekáček." Odvětím ironicky a jdu se podívat na plavky, které mě kupodivu zaujaly.
"Kam to zase jdeš?" Ohlíží se za mnou mamka a už si to šupají stejným směrem.
"Tyhle vypadají dobře." Ukážu na červeno-žluto-zelené plavky.
"Nejsou špatný, viď?" Souhlasí se mnou mamka už si je prohlíží ze všech stran. Nenávidím nakupování spodního prádla a plavek… ač je to normální věc.
"Jasný. Ať žije reggae." Prohlásím a začnu si pohvizdovat Boba Marleyho.

Gimme, gimme, gimme just a little smile…

"Zkus si je." Rozhodne mamka a vrazí mi plavky do ruky.
"Je to nutný?" Protestuji, ale je mi předem jasné, že to mám prohrané, tak jdu do kabinky.
Rychle se převléknu a zadívám se na svůj odraz v zrdcadle. Dneska to byla bída. Oči jsem neměla nijak zvýrazněné, takže jsem vypadala nudně. A mojí postavě by neslušely ani sebekrásnější a dokonalejší plavky. Prostě plavky, šaty a sukně, to není moje.
"Sluší ti!" Vylekaně se podívám na mamky obličej v zrcadlu. Kdy strčila hlavu za závěs?
"Myslíš, jo?" Zašklebím se ironicky. "Fajn, bereme je." Rozhodnu, vystrnadím mamky hlavu z kabinky a rychle se převleču do džínů a košile. Svatý kalhoty!
Cestou domů se ještě stavíme v krámě pro potraviny, abychom na té naší samotě netrpěl hlady a jedem domů.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Labanda © Labanda © | Web | 26. července 2010 v 6:56 | Reagovat

jů pěkný blog a design fíha nádhera ;-) :-)

2 jtzkatka3 jtzkatka3 | Web | 26. července 2010 v 7:50 | Reagovat

Ahjky:)
Mo moc hezká povídka....musím říct že sme i v mnoha ěcích opdobné :D......ano mluvím i o těch plavkách....maování......lítání z křesla:D....ráda čtu a tudíž  miluju knihovny :D
jinak fajt hezká povídka SB:D

3 posters-of-stars posters-of-stars | Web | 26. července 2010 v 9:27 | Reagovat

Ahoj
Na mém blogu je objednávka plakátů, tak jestli chceš tak si můžeš objednat jakýžkoliv plakát (pokud ho budu mít) :)  Mám sbírku TH, Miley Cyrus..........
Stačí napsat
PS: Neber to jako reklamku, DíkY

http://posters-of-stars.blog.cz/

4 crazy-lady-cool crazy-lady-cool | Web | 26. července 2010 v 11:36 | Reagovat

Dobrá povídka ♥_♥
PS:Krásný dess

5 Garou-tan Garou-tan | Web | 26. července 2010 v 16:12 | Reagovat

Nájs xD Ne, fakt je to pěkný ^^ Těším se na další díl ;)

6 L3N1K L3N1K | 30. července 2010 v 2:35 | Reagovat

Je to moc pěkný to se ti moc povedlo :D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz