Designy na objednávku POZASTAVENO.

Listopad 2010

Když platonická láska vyhraje :D

30. listopadu 2010 v 21:57 | Celestin |  Ostatní
No.. mám lepší náladu, za to vděčím mamině a tak jsem se rozhodla pro nový design. Neni nijak veselý, chybí barvy, ale pokud sem chodíte častěji, tak už jste si mohli všimnout, že na barvy zrovna moc nejsem a když už, tak zelená, žlutá a červená :P.
Dlouho tu nebyl design s Klusem, což jsem musela napravit, protože jemu vděčím za ty geniální texty a bezkonkurenční hlas. Mohla bych pokračovat... úsměv, oči, nos, jazyk?? :D Stačilo by.. Takže pro chvílu tu bude má platonická láska, než vykutim nějaký pořádný vánoční kabát ;) . Snad se líbí.. jakby ne, je tam Klus! :D

31. Volný dess - Avril Lavigne

30. listopadu 2010 v 19:27 | Celestin |  Volné designy
Ačkoli bych chtěla napsat nějaký pozitivní článek, nemůžu. Je mi na nic.. z chování některých lidí (Sally k nim určitě nepatří). Lidi co su považovala za kamarády, jak se ukázalo.. jsou pohými -kamarády- a přátelé z nich evidentně nikdy nebudou.Takže když sem nemůžu nic nepsat bez toho, abych blbou náladou nakazila někoho jinýho, dávám sem aspoň další volný design. Kdo by měl zájem → do komentů.


30. Volný dess - Anime winter

29. listopadu 2010 v 22:14 | Celestin |  Volné designy
Zas jednou po čase anime :)



Zasněžený les

26. listopadu 2010 v 20:18 | Celestin |  Zamyšlení nad...
Proč zrovna zasněžený les? Já vám ani nevím.. už dva dny jsem usínala s tím, že ten článek dalšího dne napíšu - nebyla bych to ale já, abych na to nezapomněla. Takže dnes konečně! :D
Vlastně nevím, proč chci psát o zasněženém lese.. napadla mě jedna věta a nejspíš proto jsem hnedka rozhodla, že napíšu článek. Bože.. Z jedné věty jak chci vyčarovat článek..to nevím.


Taky máte rádi, když jdete lesem, pod nohama vám křupe sníh a větve stromů kolem vás jsou obtěžkány tolika cukru, že by tím šlo zásobovat Interspar ? Jestli ano, pak vítejte do rodiny! Chci říct, že hodně lidí se stěžuje na zimu, jakmile napadne milimetr sněhu a už chtějí léto. Ale aj tak nevěřím, že by se jim to nelíbilo.. Přece je na zime a sněhu něco tak strašně krásnýho .. Nevím, jak to působí na Vás, ale já když jdu právě do toho zasněženého lesa, přijde mi celý svět tišší a klidnější. Jakoby ta bílá deka utlumila všechen hluk a chtěla lesu aj nám dopřát trochu toho klidu a odpočinku. Však se říká, že nejlépe se usíná a spí, když je zima a padá sníh. Nebo to říkám jen já?:D
No.. každopádně je zima krásná a už se těším, až budu venku lítat v chumelenici :)).
http://fc00.deviantart.net/fs14/f/2006/356/9/1/Waiting_for_Snow____by_StudioQube.jpg

Designy blogu - K použití

26. listopadu 2010 v 19:53 | Celestin |  Volné designy
Dávám sem designy, které byly na tomhle blogu.. Pokud se někomu nějaký bude líbit, stačí napsat do komentů jeho číslo a mail.. Pokud budete chtít dess přímo nastavit, stačí napsat na e-mail: Silver-Sparkle@seznam.cz ..;)
(Některé dessy jsou fakt starý :D)

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.







Výkřiky do tmy - 5.kapitola

26. listopadu 2010 v 18:03 | Celestin |  Výkřiky do tmy
Žabomyším tempem se dostávám k jádru příběhu.. teda spíše k zápletce, která to dá nějak do pohybu.. a nejspíš ji nikdo, kdo tohle čte čekat nebude.. nejspíš proto, že to nebude můj styl žánru :D


Výkřiky do tmy - 4.kapitola

22. listopadu 2010 v 22:29 | Celestin |  Výkřiky do tmy
Děkuju Alien, že to čte a aj komentuje :). Možná tě André překvapí :D


Čtenářský deník - Povídky z druhé kapsy (Karel Čapek)

22. listopadu 2010 v 19:27 | Celestin |  Adminka/Autorka?
Já vím... sotva přijdete ze školy, už tu čtete ten strašlivý nadpis "ČTENÁŘSKÝ DENÍK". No.. pro někoho horor, pro mě třeba výzva :D. Sice mě dílo Karla Čapka ze začátku vůbec nebavilo a moc jsem toho nepobírala, ale nakonec jsem se začetla do dvou povídek a v obou z nich našla něco, co se mě dotklo, nebo na mě mělo vliv.
No.. dávám to sem, kdyby jste měli zájem na přečtení, nebo kdyby jste potřebovali už vypracovaný čtenářský list právě z této knížky.

Povídky z druhé kapsy

Autor: Karel Čapek
            Karel Čapek se narodil 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25.12.1938 v Praze na zápal plic. Byl nejmladším synem ze tří sourozenců - bratr Josef a sestra Helena.
K. Čapek byl nejen spisovatelem, prozaikem, ale také žurnalistou, dramatikem, překladatelem a kritikem. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, poté maturoval na Akademickém gymnázium v Praze a studium na FF UK v Praze ukončil roku 1915 doktorátem.
Čapkovou ženou byla spisovatelka a herečka Olga Scheinpflugová.


Sbírka známek

      V povídce, nazvané Sbírka známek vypráví pan Karas o svém dětství a přátelství, které v něm získal, prožil a ztratil.
Nyní už je starý a tak - ač by strašně rád napravil své chyby - nemůže začít znovu a vyhnout se křivdě, která se stala osudnou v jeho přátelství s chudým Lojzíkem.
Vyprávěním o Lojzíkovi jasně projevuje svou přátelskou lásku, kterou k němu choval a jak moc lituje své chyby. "Poslouchejte, já jsem starý člověk; měl jsem ženu a děti, ale já vám řeknu, že žádný lidský cit není tak krásný jako přátelství." Prohlásil pan Karas, před panem Vovesem.
      Pan Karas, jako malý sbíral společně se svým malým přítelem poštovní známky a na svou sbírku byl patřičně pyšný. Jeho otec to však neviděl rád a tak jednoho dne, když byl chlapec nemocný a nemohl z postele, ukryl škatulku se známkami na půdu do skříně, aby dál jeho syn neztrácel čas, jak si myslel. Když se pak jeho syn proplížil na půdu, chtíc se pokochat svou sbírkou, nenašel ji na svém místě. A tak i přes to, že byl Lojzík jeho jediným a nejlepším přítelem získal
podezření, že onu sbírku vzal právě on. Od té doby se proti svému příteli zatvrdil a nepromluvil s nim jediné slovo.
            Pak po letech, když si po smrti své ženy prohlížel své staré sešity ze školy a ostatní vzpomínky, narazil na povědomou škatuli, která byla zapečetěna otcovou pečetí. Ve škatuli našel svou milovanou sbírku poštovních známek a začal litovat, že tenkrát svému nejlepšímu příteli Lojzíkovi ukřivdil a tím ztratil jeho přátelství. To mu změnilo náhled na svět a stal se odměřeným, pyšným a sobeckým člověkem, který neměl důvěru k lidem a byl sotva schopen lásky.       


Obyčejná vražda

         Pan Hanák byl kdysi voják a ve válce viděl už mnoho mrtvých lidí, ale vražda paní Turkové, nevrlé staré paní, která měla krámek s nitěmi ho okázala vyděsit natolik, že začal uvažovat o necitelnosti vojáků k padlým a celkově o smrti. Byl to odvážný a odolný muž, ve válce se časem stal imunním vůči zabíjení ostatních vojáků a tak neměl problém se záští k jejich vrahům. Toho dne, kdy však spatřil bezvládné tělo paní Turkové v kaluži krve, její bělostné, nevinné vlasy, které byly pokrápěny krví pocítil hrůzu, která ovládne člověka při pohledu na život ukončený předčasně. Dostal tedy myšlenku, že mrtví vojáci, které viděl ve válce, jsou pouze mrtví, kdežto zavražděný člověk jakoby křičel a žadonil po odplatě a klidu.
    Po dvou dnech, když četníci dopadli vraha paní Turkové a odváděli ho z místa činu, spatřil pan Hanák jeho tvář. V tu chvíli se mu vyryla do paměti a věděl, že na jeho obličej a strachem soužený výraz nikdy nezapomene. Bylo mu ho líto. Neměl tušení proč, byl to přece vrah, ale také člověk, jak ho sám pro sebe pan Hanák obhajoval. Kdyby byl soudcem, nevěděl by, co říct. Zda viníka shledat vinného, nebo mu dopomoct k mírnějšímu trestu, než je trest smrti.


Co se mi líbilo na povídce Sbírka známek:
            V této povídce mne zaujal právě tento úryvek z povídky: "Pro to jediné křivé podezření jsem ztratil jediného kamaráda; pro to jsem ztratil dětství. Pro to jsem začal pohrdat chudou verbeží; pro to jsem se choval nadutě; pro to jsem už k nikomu nepřilnul. Proto jsem se po celý život nemohl podívat na poštovní známku bez nechuti a odporu. Pro to jsem nikdy nepsal své nevěstě a ženě a maskoval jsem to tím, že jsem povýšen nad citové výlevy; a má žena tím trpěla. Pro to jsem byl tak tvrdý a osamělý. Pro to, jen pro to jsem udělal takovou kariéru a plnil tak vzorně své povinnosti." Při čtení této části jsem se vcítila do postavy pana Karase a dokázala jsem porozumět všemu, o čem vedl řeč.


Co se mi líbilo na povídce Obyčejná vražda:
            I v této povídce mne zaujala určitá část ("Abyste věděli, zavražděný člověk je jako pohaněný a zpustošený chrám."), protože s tímto názorem souhlasím. Napadá mě otázka, co může být horšího, než když se vám někdo rozhodne zkrátit život a oloupit vás o možná desítky let ? Nic, protože život by měl náležet jen vám a mělo by být čistě na každém člověku, jak se svým životem naloží.

29. Volný dess - Vanessa Hudgens

20. listopadu 2010 v 20:40 | Celestin |  Volné designy
Když se Celestin zachtělo hrát si :D.. Na Vanesse obdivuju oči.. fakt nádherný kukadla! :)

Náhled:


Co pro mě znamenáte:

17. listopadu 2010 v 0:16 | Celestin |  Blog
•Nejdřívě chcu poukázat na nový design :D snad se líbí ;)•

A teď;O čem tenhle článek bude?
Bude o blogách, tedy spíše majitelkách blogů .. vypíšu sem, co pro mě ony, popřípadě jejich blog znamená.. Že je to jetý? No a?:D

○ Sally - S-Sallynka.blog.cz

Kdo je Sally? Je to má spolužačka, ano, ale především přítelkyně. Nějaký ten pátek už se známe a neříkám, že naše přátelství je bez trhlin.. ale které přátelství není? Poslední dobou, zdá se mi, že si máme zase o trochu blíž a to mě těší. Jsem za ni ráda, protože nevždy, si její podporu zasloužím.. Ale tak člověk pozná přítele, ne? :) Ve škola; 2x barevně a 3x podtrženě :D já nevim, co mě na tom fascinuje! :D Taky by mohla básnit o zážitcích s Čepičkou? v jednom kuse :D.. Tak hlavně, že v tom má jasno, narozdíl ode mě :D. Ráda si čtu její příběhy a komentáře- no co dodat- mrkni k ní na blog :P.

○ Alien - CosmicSims.blog.cz

Alien znám jen z netu.. díky blogu. Nebýt toho, že jsem se přihlásila do SONP, tak se nejspíš neznáme a nemáme jedna o druhý tucha. Ale já se přihlásila a tím se to začalo. Její blog se pro mě stal drogou.. ne, taky to nechápu :D. Mám  ráda její články a naše obsáhlé konverzace, kde se od banálního tématu dostaneme k řešení přátelství ... A na toto téma můžeme diskutovat třepa pět hodin v kuse, však je toho dost k prořešení, ne?:D Řekla bych, že tahle slečna by si zasloužila víc štěstí, než jí doteď potkalo, aby mohla psát víc o lásce, přátelství a krásných zážitcích a nemusela svůj úsměv jen hrát :).


Loree moc neznám.. takřka vůbec, psaly jsme si asi jednou a to se týkalo designu, ale podle toho jak se vyjadřuje na svém blogu soudím, že to bude fajn slečna. Její komixy/příběhy pro mě dříve byly závislostí.. ani dnes by tomu nebylo jinak, kdyby pokračovaly :). Mám ráda její styl psaní a má můj obdiv, jak při tvorbě designů, tak psaní příběhů.


LiNu vůbec neznám :D.. ale stejně jako u Loree mám ráda její styl psaní. Má svůj vlastn svět, ve kterém se její příběhy odehrávají a to se mi líbí. Ráda si čtu její komixy, protože vím, že mě nikdy neomrzí.





Hluboce se omluvuju

14. listopadu 2010 v 21:35 | Celestin |  Blog
Já víím ... za celý týden tu nic nepřiplusovalo .. já víím a proto se omluvuji .
Nepsala jsem, páč jsem neměla náladu a řešila jsem pár věcí. Díky bohu, vyřešeno! :) Takže mám čisté svědomí a bude se mi klidně usínat.
Včera jsem byla se Sally venku nafotit nové fotky (její) a vyšlo to, až na počasí... Mohlo být hezčejc :D Tu je jedna ochutnávka :
dimitrissims.blog.cz

Co můžete čekat? Nic :D .. Teda.. já nevím :). Možná něco přibude, možná ne.. toť ve hvězdách :P ..
Pro dnešek se loučím a přeji dobrou noc :)

Tolik zm(e)atků v hlavě mé :)

7. listopadu 2010 v 0:25 | Celestin |  the Moments
Jestli nechceš číst mé články, které obsahují více jak dva řádky, tak snad ani neklikej na "Celý článek" :)

M. Irglová - the Hill

5. listopadu 2010 v 20:43 | Celestin |  V&M

Tuhle písničku jsem cítila snad až v kostech.. To je nepopsatelný, jakou má sílu.. I teď se ještě třesu.. Jakmile zazněly první tóny, v hlavě se mi začala tvořit slova a rýmy a tak jsem neváhala, otevřela worl a začala psát.. Rozhodně se tá báseň nevyrovná písni, ale tohle ve mě probouzela a to mou rukou psala.

Jako baletka lapena v síti
Cítím,
Že padám do hlubin noci,
Tvé nekončící moci.
A propadám se níž
Zatím co klidně sníš.
Pak probouzíš se sám,
To už, lásko, kráčím vdál.
Sliboval's, že budeš při mně stát
Až můj Anděl bude spát…
Že budeš pro mě celý svět,
A kde jsi teď?
Tak každé ráno stávám tam,
Kde si Tě, lásko, v srdci zachovám.
A až přijde čas
Znovu shledáme se v snách.

4 000...v hotovosti :D

5. listopadu 2010 v 16:45 | Celestin |  Blog
Jojo.. kdybych tak tu návštěvnost mohla převést na prachy :D ... Né, to se asi nestane :(. Ale aj tak! Jsem ráda, že na tenhle blog chodíte a že ještě nekrachnul :D.. Jsem Vám za to vděčná.. je hezký vidět, že o to, co sem občas hodím je alespoň malý zájem :).
Děkuju.

Blázen ☼.☼

3. listopadu 2010 v 22:00 | Celestin |  Zaujalo mne
Opravdu jsem musela zbláznit - do Shakespeara .. On má prostě překrásné sonety a to mu nemůže nikdo upřít :)

Ať všichni miláčkové šťastných hvězd
se za slávou a tituly honí,
já jim to přeju: mně zas přáno jest
v tichosti šťasten být - a víc než oni.
Jak sluncechtivé tváře slunečnic
jsou oblíbenci velkých mocipánů:
stačí jen mráček a už nejsou nic,
pohasnou, povadnou a skloní hlavu.
Jak k tomu přijde slavný válečník,
co v mnoha bitvách kůži na trh nes,
klopýtne jednou a v ten okamžik
jako by nebyl, ztratí jméno, čest.
Oč větší štěstí já však v tobě mám:
miluji věrně a jsem milován.

PS: Miluji Tě

3. listopadu 2010 v 20:35 | Celestin |  Filmy
Tenhle film mě hezky rozbrečel.. celkově se mi strašně líbí. Hilary mám ráda a Gerryho taky (díky mé mamce :D), takže se mi to moc líbilo.. Až na to, že tam Gerry šel málo vidět...:D

dimitrissims.blog.cz
Žánr: drama, romantický, komedie
Rok vydání: 2007 (USA)
Obsazení (hl. postavy): Hilary Swank - Holly, Gerard Butler - Gerry, Jeffrey D. Morgan - Billy

Popis filmu (není ode mě):
      Holly Kennedy je krásná a chytrá a je provdána za lásku svého života - Gerryho. Když však Gerry náhle zemře, ztratí i Holly chuť žít. Jediný člověk, který jí může pomoci, tu již bohužel není. Nikdo nezná Holly lépe než Gerry. Takže to, co nachystal ještě před smrtí, se zdá jako dobrý plán.

Před tím, než Gerry zemřel, napsal Holly několik dopisů, které jí mají provázet nejen v jejím smutku, ale také ve znovuobjevování sebe sama. První vzkaz dorazí v den Hollyiných 30. narozenin ve formě dortu a k jejímu zděšení i nahrané magnetofonové pásky, kde jí Gerry nabádá, aby si vyšla ven a slavila. Během následujících týdnů a měsíců přichází neobvyklým způsobem další dopisy, každý z nich ji posílá do nového dobrodružství a každý také končí slovy: P.S. Miluji Tě.

Hollyina matka a její nejlepší kamarádky, Sharon a Denise, se začínají obávat, že Gerryho dopisy drží Holly stále připoutanou k minulosti, ale ve skutečnosti ji posouvají dál směrem k nové budoucnosti.


Do nebe...

2. listopadu 2010 v 20:35 | Celestin |  Básnění a snění
Pročítala su zas jednou po čase své básničky a našla su jednu, kterou jsem psala za nevím jakých okolností.. Nejspíš su byla něčí inspirovaná, ale přímo mě se to netýkalo..

Během vteřiny…
Byl jsi tu!
Během minuty,
Určil jsi mi cestu.
-
Zhasl jsi světla…
V celé ulici.
Na nebi zářila jen jediná hvězda,
Daroval jsi mi ji v krabici.
-
Pověsila jsem si ji do okna…
Ať mi svítí celou noc.
Každým paprskem mi tvou existenci připomíná,
Chci v tebe věřit…moc!
-
Každou noc se pilně modlím…
Za tebe!
Pak večer o nebi sním,
Jaké to tam asi je…
-
Shlížet dolů…
Na náš lid.
Čekat na poslední z našich dnů,
Na moři pak vykouzlit měsíční svit.
-
Vyvažovat štěstí smutkem,
A nenávist láskou…
Promlouvat k nám sladkým snem,
Ukazovat se nám jen s maskou.
-
S tajemstvím nešetříte,
To už jsem si všimla!
Nejspíš ani v noci nespíte…
Už je ze mě vědma.
-
Jen prosím…
Prosím Tě...
Ukaž mi svůj cíl….
Ukaž mi sebe!
Na nic jiného nemyslím,
Vezmi mě do nebe.

Kdo miluje... :)

1. listopadu 2010 v 19:43 | Celestin |  Zaujalo mne
Včéra jsem se "náhodou" dostala do knihkupectví ... takových krás najednou ! Už vím, jak vypadá nebe !:D Ale bohužel tam už neměli knihu, kterou jsem měla vyhlédnutou.. Byl to soupis různých básní od různých autorů... Na to jsem se tak těšila! Ale neodešla jsem s prázdnou :)). Nakonec su tam vylovila malou knížečku výběru sonetů od W. Shakespeara. Tak jsem spokojená :). Knížku mám přeštenou za tento den už asi 2x .. za včera jednou, takže 3x a hodlám si to ještě zopáknout.. Nemůžu se toho nabažit :)... Tady jedna malá ukázka:

Já nejsem básník předstírané krásy,
co pouhé šminky šminkou rýmů zdobí,
bohyni ze své krásky udělá si,
a plýtvá přitom lacinými slovy,
sluncem i lunou pyšně nazývá ji,
pokladem země, mořskou perlou pak,
kvítkem, co kvete - samozřejmě v máji,
a vynáší ji přímo do oblak.
Já o své lásce prostě mluvit chci
a říci vám, že nad ni prostě není,
ač nezáří jak hvězdy planoucí -
ty zlaté svíce na rozžatém nebi.
Kdo miluje, ten příliš mluvit nemá,
vždyť nejhorší je láska vykřičená.
dimitrissims.blog.cz