Designy na objednávku POZASTAVENO.

Výkřiky do tmy - 4.kapitola

22. listopadu 2010 v 22:29 | Celestin |  Výkřiky do tmy
Děkuju Alien, že to čte a aj komentuje :). Možná tě André překvapí :D




Alien neměla naspěch, i přes to však rychlými kroky prošla kolem kostela až došla do městského parku, kam chodila jen hrstka lidí, neboť neměl hezkou pověst. Dříve sem chodívali divný lidi, jak většina obyvatel města říkala opilcům. Dnes však bylo všechno jinak. Park se jen zelenal a po opilcích nebylo ani památky. Díky hustým stromům a keřům sem z města nešlo vidět a tak nebylo moc lidí, kteří by na tento příjemný fakt přišli. Alie si z látkové tašky vyndala deku, kterou rozhodila na trávu a na ni se pohodlně položila. Po chvíli sledování nadýchaných mráčků, které vypadali jako pěna, a které putovaly po modrém nebi zavřela oči a nechala stíny stromů hrát na její tváři divadlo. Nepočítala vteřiny ani nepřemýšlela nad věcmi, které by za to stály. Naslouchala pouze šepotání listů bílých bříz a zpěvu maličkých ptáčků, kteří jakoby se chtěli vyrovnat operním pěvcům. Byl krásný den a pro Alien přímo stvoření k odpočinku a nasbírání nových sil.
"Říkal jsem si, co to tu leží za vílu a ona je to Alien!" Alien při zvuku Andrého hlasu ihned otevřela oči a vykouzlila zářivý úsměv.
"Ahoj!" Vykřikla nadšeně a posadila se. "Posaď se…" Nabídla mu a ukázala na místo vedle sebe na dece.
"Díky. Co ty tady?" André Alien věnoval jeden ze svých okouzlující úsměvů a v tu chvíli Alien neměla jediný pochyb o jeho osobnosti.
"Když je hezky, ráda si sem zajdu odpočinout a dneska je přímo krásně." Odpověděla Alie a rozhlédla se kolem sebe po zelenajících se stromech a keřích.
"Vidím prvně, že se tu nějaký slušný člověk zastavil déle jak na dvě vteřiny. Tohle není zrovna místo na piknik." V Andrého bylo cosi zlověstného a varovného, ale Alien si ničeho nevšimla. Byla moc zasněná.
"A kdo říká, že jsem slušný člověk?" Otázala se naoko udiveně a vyplázla na něj jazyk.
"Vypadáš tak. Jako slušňačka." Usmál se André nad tím pojmenováním. Alien tomu mohla odpovídat, ale nemusela. Znali se moc krátkou dobu, než aby to o ní mohl říct s jistotou.
"Někdy zdání klame." Zašklebila se Alie a to Andrého rozesmálo. Alien se nechala unášet hudbou jeho smíchu a připadala si jako v ráji.
"Ale já nechci, aby to bylo jen zdání." Zvážněl André. "Mě se to líbí. Byla by jsi jiná, než holky, které znám. Ty, co chodí do naší společnosti nemají skoro žádnou sebeúctu, nebo sebezáchovu. Jsou sebevědomé, to jo, ale jinak jsou schopný vystřídat za noc pět chlapů. Pochybuju, že se jejich panenství dočkalo patnáctých narozenin." André se na Alien zkoumavě zadíval. Měl pár záludných otázek, ale bál se, že by se Alie urazila.
"Já je neznám. Znám jen vás… vlastně jen Victora… a teď už i tebe trochu." Na tváři se jí objevil ruměnec. Byla rozkošná.
"Jsi jak porcelánová panenka. Člověk se tě bojí i dotknout, aby ses náhodou nerozbila…" Promluvil André vážně a sledoval její reakci.
"Mluvíš z cesty." Protestovala Alie, nechtěla se dát jen tak snadno ulovit na sladký řečičky, ale moc dobře věděla, že už to má vyhraný.
"Myslím to vážně! Díváš se někdy do zrcadla?"
"Každý ráno…" Opět udělala jeden ze svých obličejů, ale tentokrát se André nezasmál.
"Škoda, že nejsem to zrcadlo…" Posmutněl André. Ať už ho Victor zná jakkoliv, nemůže mít ponětí o tom, jaký skutečně je, nebo jaký je nyní. Myslela si Alien.
"Už sem skoro nesvítí slunce." Poznamenala Alien. "Nepůjdeme k potoku?"
Onen potok byl skoro čtvrt hodiny vzdálený od parku, ale bylo to tam mnohem kouzelnější. Francie byla nádhernou zemí a Alien znala mnoho z jejích utajených krás.
"Kam?" Zvedl hlavu André.
"Je to jen kousek. Tady za městem na okraji lesa. Je tam takový malý potůček a tůňka. Dřív jsem tam často chodila, to jsem ještě neznala Victora. Je tam klid, nikdo tam nechodí. Nechápu, jak mohou lidé radši trávit čas ve městě plném hluku, místo v přírodě, kde ti jen u ucha šumí voda." Bylo na ní poznat, že je radši v přírodě, mimo civilizaci a Andrého to upřímně také lákalo mnohem více, než kdyby mu nabídla procházku městem.
"Veď mě." Usmál se na ni upřímně a společně vstali, aby sbalili deku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BeeJayka BeeJayka | Web | 23. listopadu 2010 v 18:21 | Reagovat

začalo 3.kolo miss sims tak se podívej ;-)

2 Little.Alien-FrOzEn Little.Alien-FrOzEn | Web | 24. listopadu 2010 v 8:26 | Reagovat

André sa mi zdá byť z vonka milí a sympatický typ človeka ktorý dostane čo chce ale cítim že vo vnútri je taký ehm ako to nazvať ? =D Alie sa mi zdá byť hlavou niekde inde hlavne ked je s Andrém . Vyzerá to tak že to bude pre Alie chvíľa cesta rajom a potom cesta peklom . No krása =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
dimitrissims.blog.cz