Designy na objednávku POZASTAVENO.

Duben 2011

Bezlistý dopis

21. dubna 2011 v 21:06 | Calestin
Calestin zas jednou sáhla po svých vzpomínkách, láskách a dovolila si obtěžovat svou rozespalou Múzu.


S dálkou blíž si nejsme,
ale vzpomínky neslábnou,
ta píseň zní, jako Ty -
ty tóny si s tvou podobou ladně pohrajou.

Bez slov chci napsat dopis,
bez známky ho poslat.
Doufat, že nezahodíš onen list,
smíš ho svými rty laskat.

Nezapomeň na mě,
já na Tebe vzpomínám.
Tuším, sejdeme se jednoho dne
a příjemně bude nám.

Tak domýšlím poslední slova na rozloučenou,
před tím, než se shledáme...
Myslím ale, že to nemá cenu,
vždyť si poslední sbohem ještě nedáváme.

Fotky zvířat

17. dubna 2011 v 23:33 | Calestin |  Fotogalerie
Dneska byl fajn den :). Žádný vedro, ale mohlo svítit slunce.. No aj tak jsme navštívili zoopark a já nezapomněla vzít s sebou aj Foťáček, který se skor nezastavil :D

































Volný layout - Léto v bublinkách

17. dubna 2011 v 13:25 | Calestin |  Volné designy
Aby to tu opět neuslo :)


Zájemce ať píše do komentů, nebo na e-mail: silver-sparkle@seznam.cz :)

Alanise - 17. Jen ve snu

15. dubna 2011 v 19:31 | Calestin |  Alanise
Rozhodla jsem se, že tohle nebude poslední kapitola. Baví mě vás napínat :D. Ne, spíš by to nikdo nečetl, páč by to bylo "moc dlouhý". Takže přeju hezké čtení těm, co se do čtení hodlají pustit. :)

Člověk sám sobě

14. dubna 2011 v 13:44 | Calestin |  the Moments
...dneska su byla u psychologa - měla jsem naprosto jinou představu a čekala jsem, že se mně bude ptát na můj život a nějak mi odpovídat zase na mé otázky. Che che. Měla jsem skutečně špatné představy. Pán mi řekl akorát to, co sama moc dobře vím a jediné, co jsme probíraly byla škola. Můj život neni jen o škole - škola je pro mě skutečně nedůležitá v porovnání s mým osobním životem mimo ní a problémy. Skutečně mě nezajímá, kolik sodíku a draslíku je v tom a onom, kdybych měla plánovanou budoucnost nákýho vědce, tak prosím - nejspíš budu v podobných knihách i spát, ale pro mě je školou život, který je mnohem poučnější a někdy si s vašemi příběhy tak zahrává, že je to až na zblbnutí - no proto jsem tam nejspíš skončila.
Když jsme s mamkou vycházely, řekla jsem jí, že to co říkal vím už dávno a že mi nijak nepomohl... Já bych si o tom dokázala pokecat sama se sebou - jenom se ještě umět rozpůlit... Myslim, že by to bylo nejúčinnější - vykecat se sama sobě, sama sobě dávat záludný otázky a snažit se na ně odpovídat.. Psycholožkou sama sobě :D. Zní to bezva ne? Nemusela bych nic říkat naprosto neznámému člověku.. kdyby ten chlap by aspoň mladej... :// :D

Hlavně nenápadně...

8. dubna 2011 v 23:16 | Calestin |  Ostatní
Taky se Vám už stalo, že jste šli po ulici, v obchoďáku, kdekoliv a nejednou jste uviděli člověka, kterého sice neznáte, ale někoho Vám děsně připomíná? Došlo Vám nakonec, že ten Někdo je tak děsně podobný nějakému herci? Tak to jsem dneska zažila já, když su byla v kaufu a projížděla mezi regály. Z ničeho nic tam stál Will ! Dobře, byl to nějaký chlapík, který mu byl hrozně podobný a já po něm neustále pokukovala (snad si toho nevšimla jeho přítelkyně v horšim případě žena -ale já mu štěstí přeju ^^). No a jak se znám, jsem nenápadná stylem slona, takže když chci být skutečně neviditelná a splynou se zbožím, pak se to stoprotcentně nepovede. To je pech! Párkrát jsem se přistihla, jak si v hlavě srovnávám větu, kterou mu řeknu, jako třeba "podal by jste mi ty fazole v hornim regálu?", nebo "není támhleten kapesník na zemi váš?".. Blbosti. Takovej chlapík by se se mnou určitě dal do debaty o tom, zda skutečně nepostrádá kapesník... Ta naivita. Naštěstí jsem se udržela při zemi.

Malý přídavek ke článku..




















Konečně jsem ho dodělala ↑↑↑...

Upíři : Empatie - 1.část

7. dubna 2011 v 23:30 | Calestin
No.. rozhodla jsem se, že příběhy, které už delší dobu nebyly obnoveny zkrátka zruším.Pochybuju, že bych se k nim někdy vrátila. Jen dopíšu Alanise (konečně). Ale když už jendi upejři odejdou, chci aby nastoupili další. Uvidím, jestli se to ujme.. Přeju pěkné čtení :)




V podzemí to jen vřelo. Ze všech stran ke mně doléhala řva a nedočkavé funění. Byl čas, kdy nás vypustí, čas lovu.
Na malý výklenek vyskočil Genever, narovnal se a zběžně nás přelétl pohledem. Uhnula jsem před ním. Když si všichni uvědomili, že mají zmlknout, napřímili se a s očekáváním v očích k němu vzhlédli.

Doma je doma...

7. dubna 2011 v 19:28 | Calestin |  Blog
Svému milovanému blogu jsem ušila nový kabátek - proč? Ten šedý byl jak na pohřeb. Proč jste mi to nikdo neřekl? :D Ale útěchou pro mě je, že na něm byl Will.

Jak už jsem tak aktivně psala, že mám jiný blog, na kerém budu pracovat - asi těžko. Mám takové nerozhodné období. Na tomhle blogu jsem strávila dva roky a pozastavila jsem ho jen jednou. Byl tu, když jsem byla šťásná a venku svítilo slunce a byl tu, když jsem měla depky a za okny bylo jen bahno. Budu k sobě upřímná. Tomuhle blogu zkrátka nedokážu dát vale.

Narozky

4. dubna 2011 v 18:05 | Calestin |  Adminka/Autorka?
Nazdárek :)
Tak se Vám tu zase hlásím s šokující novinou :D. Mám narozky! To jste nečekali, co? Přiznejte se :D. Ano, mírně mi hrabe, ale zítra to bude dobré. Snad. Jsem o rok starší jen podle papírů a to u mě nic nemění.

Tak já opět mizím. Jestli mi někdo (něco) chcete (např.. nějaké rady, či dess atd.), pište mi na e-mail: silver-sparkle@seznam.cz , nebo icq: 473-863-598.

Mějte se fááájn a čaoo :)
dimitrissims.blog.cz